Pepa, Pepan a Halloween.

02.11.2013, 14:22, Jiřina Hejduková

„Tak Ti řeknu, včera jsem se parádně vyřádil."

„Povídej a přeháněj."

„Povídat budu, ale proč bych měl přehánět?“

„No, nemusíš mě hned chytat za každé slovo, to se přece tak říká"


„Jasně, že vím co je fráze, ale opatrnosti není nikdy nazbyt. Já Ti tady budu něco vyprávět a díky tomu Tvému přeháněj budu nakonec vypadat jako lhář a podvodník.“

„Teda, Ty jsi, ale puntičkář, ale proč hned vytahuješ, že bys měl vypadat jako podvodník?“

„No a né snad??? Lhář a podvodník, to je u mě jedno a totéž!!!“

„Tak už se nerozčiluj a vyprávěj, hořím zvědavostí. No vidíš, další fráze, dneska ze mě padá jedna za druhou.“

„Fráze, nefráze, tohle musíme dořešit. U mě je ten kdo lže, nejen podvodník, ale taky zloděj.“

„Jasně. Kdo lže, ten krade.“

„Já to, ale vnímám trochu jinak.“

„Jak to myslíš?“

„Je to úplně jednoduché. Když mi někdo bude lhát, tak mě vlastně podvádí a tím, že mi lže a podvádí mě, tak mi vlastně krade důvěru a takovému člověku já už prostě nemohu věřit.“

„Chápu. Z toho vyplývá, že lhát se nemá, ale na druhou stranu, co milosrdná lež?“

„Milosrdná lež je podle mě taky blbost, pravda nakonec stejně vyjde najevo a pak je z toho většinou pořádnej mazec.“

"No jo, lež má krátké nohy a daleko neuteče. Nehledě na to, že když to na Tebe někdo nepráskne, tak se prokecneš svojí vlastní blbostí. Jedno je fakt, nestojí to za to.“

To máš sakra pravdu. Já lhát nemůžu a víš proč? Protože nemám mozkovou kapacitu na to, abych si pamatoval co jsem komu nakecal, takže by to dopadlo tak, že bych kecal pořád něco jinýho.“

Tak s tím bys mohl rovnou do politiky, tam by ses určitě chytil.“

„No to jo. Akorát až bych jim řekl, co si o nich myslím, tak by mě asi hned vyhodili.“

„Jo, jo. Vyhodili, zdiskreditovali a totálně znemožnili. Ovšem, kdybys jim vydržel říkat, jak jsou krásní, chytří a nenahraditelní, tak bys tam asi vydržel.“

„To máš pravdu, to bych se stal politickým inventářem. Vždycky, když by měl někdo depku, poplácal by mě po zádech a já bych spustil...“

„No, nakonec za ty prachy, by se to dalo možná vydržet.“

„To jo, ale já na to nemám žaludek, škoda.“

"Víš Ty co, zůstaneme prostě u toho, že lhát se nemá a už mi konečně řekni, co jsi včera vyváděl.“

„Tomu neuvěříš. Víš jak slavěj Haloween v Americe a dělaj si ty šílený kostýmy?“

„No, to vím, ale Haloween se neslaví jenom v Americe.“

„To vím, ale tam je to takový nejrozšířenější a nejbláznivější.“

„To je fakt, tam je z toho těžkej byznys.“ Nicméně Halloween je keltský svátek který se slaví 31. října od západu slunce do východu slunce 1. listopadu. Je to magická noc, kdy je předěl mezi světem živých a neživých nejtenčí. Jediný co sem fakt přišlo z Ameriky je dýně, protože dřív se u nás bubáci dělali z řípy. Ještě já to pamatuju jako dítě."

„Ty pamatuješ i jiný věci, ale doma ze oknem máš taky vydlabanou americkou dýni.“

„Hele, zanech narážek na můj věk a dýni mám za oknem, protože jsem nesehnal řípu. Dřív se to válelo všude, ale od tý doby co nám frantíci zavřeli cukrovary, je řípa zkrátka nedostatková záležitost.“

„Jaký frantíci?“

„No Francouzi, ty už nepamatuješ, jak tu po revoluci skoupili cukrovary a pak je postupně a potupně zavřeli a my pěkně poslušně dlabem dovozovej cukr? Čoveče, ty fakt nemůžeš lhát, ty máš tak krátkou paměť, že by to byl vopravdovej malér.“

„Malér možná, ale jak na co. Zase můžu klidně spát a nestraší mě zlý sny.“

„Jaký zlý sny?“

„No normálka, jeden můj kolega, ten má paměť jako slon, v noci se budí hrůzou už ve tři, pak se do rána potácí po baráku a v práci je celej den jak mátoha.“

„To ho straší černý svědomí nebo co?“

„To asi ne, on říká, že se bojí toho co tu s námi bude, bojí se o budoucnost dětí a je mu blbě nejen z naší malý rozbitý zemičky, ale z celýho světa.“

„Tak to mu nezávidím, ale chápu. Taky nejsem nadšenej z vývoje událostí, ale to asi nikdo, kdo má všech pět pohromadě. Nicméně spánek prostě potřebuju, takže tohle svinstvo jsem se naučil nechávat za dveřmi ložnice.“

„No vidíš a mě opět chrání ta moje špatná paměť.“

„To jsme zase zabředli. Tak už dost a povyprávěj o svém řádění.“

„Představ si, vyrobil jsem si na Halloweenskou noc kostým bezhlavého rytíře. Super originální, lítal jsem po ulicích a děsil lidi. Jedna babička mi dokonce chtěla dát peněženku, tak jsem jí musel ukázat hlavu, ale ona se chudák tak lekla, že jsem jí málem vezl na ÁRO. Nakonec jsem skončil v ňákým průvodu strašidel a kalil jsem s nima až do rána.“

„Ty se teda nezdáš, ale proč si šel zrovna za bezhlavýho rytíře?“

„Přišlo mi to takový neotřelý, to víš všude samí volezlí zombáci a v tom přicházím já, celý v černém a ještě bez hlavy. No nedal bys mi korunu?“

„Dal a ta chudák babička i peněženku, ale že by mi přišel bezhlavej rytíř jako originální nápad, no nevím...“

„Teda Ty mě štveš, neměl jsem Ti nic říkat.“

„Tak se hned neurážej, já to tak nemyslel.“

„Ale myslel.“

„Ne, nech si to vysvětlit. Myslel jsem to tak, že bezhlavejch rytířů je tady jako máku. Bezhlavě se řídí auta, bezhlavě se řídí stát, bezhlavě se přijímají zákony a rozhodnutí, aby se stejně bezhlavě mohly rušit a mohl bych pokračovat. Ale víš co mě teď napadlo? Jestli oni to ti politici nedělají s námi jako ty s tou babičkou.“

„To jako myslíš, že nás nejdřív vyděsej a my jim pak radši odevzdáme peněženku? No a já myslel, že mi závidíš trochu legrace.“

„To ne, tu Ti ze srdce přeju, aspoň trochu rozptýlení z tý naší umolousaný reality.“

„Hele, víš, když o tom tak přemýšlím, tak máš asi pravdu. můj kostým nebyl úplně originální, ale oproti čistokrevnejm americkejm zombákům, byl aspoň ryze českej.“

„Tak teď si to trefil!“

„Ještě mě napadlo, že jsem tam za bezhlavýho rytíře asi nebyl sám.“

„Jak to, viděl si jich víc?“

„No právě, že neviděl, ale bylo tam taky spousta nenamaskovanejch čumilů a ruku na srdce, kdo z nás se někdy nechová bezhlavě...“

„No a když se k tomu přičtou ještě ti bezhlavě dovádějící zombáci, tak Vás tam vlastně bylo nepočítaně.“

„Hele, mám bezva nápad, příštího Halloweena založíme stranu BEZHLAVÝCH a to by v tom byl čert, abysme neutvořili 101."

„Jo, pokud by platila teorie, že do té strany patří každý z nás, tak by to neměl být problém, ale víš co se říká.“

???

„V nejlepším se má přestat!“

„Pravdu díš, příteli, vzhůru do pošmourného dušičkového dne!“

 


Diskuse: "Pepa, Pepan a Halloween."
Datum: Jméno: Komentář:
- Žádné komentáře -
Přidat komentář | Zobrazit všechny komentáře