Nákupní košíkZAHRADNÍKOVA PORADNA
Jak správně udržovat trávník?
To je otázka. Především musíme vycházet ze stanovištních podmínek, druhu travnaté plochy a z jeho momentálního stavu.
Pokud je to možné, ovlivníme tyto skutečnosti už při zakládání trávníku správnou úpravou stanoviště a výsevem vhodně zvolených travin.
Co tedy potřebuje trávník všeobecně?
Jaro znamená pro přírodu probuzení. Zkusme se tedy zamyslet nad tím co děláme my, když se ráno probudíme. Pořádně se protáhneme, nadechneme, otevřeme oči a pak už honem na toaletu, umýt, vyčistit zoubky, učesat, nasnídat a hurá do práce, potom nějaký ten dlabanec přes den a samozřejmě pít a pít a pít, pokud možno nejlépe vodu. Trávník je také živý organismus, tak proč mu tedy nedopřát to samé?
Je to v podstatě naše trochu velké zlobivé dítě, které se nám po dobu vegetačního klidu trochu zaneřádilo a tak nám nezbývá nic jiného než si plivnout do dlaní a dát se do práce.
To, že bez práce nejsou koláče, platí pro většinu lidí. Ani údržba celé zahrady se ošidit prostě nedá a pokud nemám na odbornou firmu, která to udělá za mě, musím se pustit do díla sám. Ovšem já se musím přiznat, že mě to neskutečně baví a jaro si bez práce na zahradě prostě představit neumím. Takže vážení, vyhrňme si rukávy a jdeme na to!
Ze všeho nejdříve si pěkně pomalu projdu celou zahradou, to abych věděl co mě čeká a nemine. Vidím, že trávník není v dobré kondici, působí tak nějak unaveně, neupraveně a navíc ho poněkud zohyzdili hryzci. Tak to ne, takhle to přece nemohu nechat.
Jak na hryzce? Je tisíce zaručených způsobů jak vyhnat hryzce k sousedům, ale ruku na srdce nic nefunguje spolehlivě. Takže ani moje rada nemusí být pro každého. Nicméně já ji používám už od té doby co mi začali růst první vousy a to už je dávno... Do děr a chodbiček sypu popel a nedopal z ohniště, čímž zacelím jizvy na trávníku a věřím, že tím omezím i výskyt hryzců. Tento postup neúnavně opakuji vždy když objevím nějakou novou chodbičku. Je to běh na dlouhou trať, nicméně je pravda, že už několik let sypu přebytečný popel do kompostu, protože chodbiček ubývá a ubývá.
Takže jizvy by jsme měli spravené a jdeme na další. Trávník je citlivý nejen na přesušení, ale také na přemokření. Proto než se pustím do první údržby, zkontroluji zda se pode mnou travnatá plocha nehoupe, pokud ano, počkám až se voda dostatečně vstřebá, jinak bych si trávu při prohrabávání vytrhal.
Po zimě je dobré trávník pěkně pročesat hráběmi, zbavíme ho tak nejen spadaných větviček z keřů, zetlelého listí, mechu, napadaných zbytků rachejtlí a dalšího nechtěného bordelu, ale především ho zbavíme i odumřelých zbytků trávy a trávník se tak může konečně pořádně nadýchnout. Prohrabáváním také zjistím skutečný stav trávníku a podle toho usoudím zda travnatá plocha potřebuje další odborné zásahy.
Co mohu zjistit? Mohu zjistit, že trávník potřebuje uválet, prořezat, provzdušnit, dosít, odplevelit, ošetřit proti chorobám a přihnojit. Zkrátka a dobře trávník k tomu, aby dobře vypadal toho potřebuje mnoho a je jen na nás jak se o něj dokážeme postarat.
Prosím Vás až tyto první úkony zdárně dokončíte, nepište mi, že trávník upravený podle mých rad vypadá příšerně, hrozně, děsivě, že je zkrátka úplně zničený. Je to prostě fakt, trávník po těchto zásazích je v katastrofálním stavu, ale ruku na srdce, kdo z nás vypadá po probuzení k světu.
Trávník odpočíval po celou zimu, tedy „odpočíval“, byl vystaven holomrazům, zatěžkán sněhovou přikrývkou, bičován studenými větry, zaplaven vodou z tajícího sněhu. No radši toho nechám, ale takhle si klidnou noc opravdu nepředstavuju. Je jasné, že po takovémto spánku by asi nevypadal dobře nikdo z nás. Dejme mu tedy čas a věřme, že pokud jsme pracovali dobře a svědomitě, plodů své poctivé práce se za několik týdnů jistě dočkáme.
Dokud je ještě trávník probouzí, nezapomeneme ořezat rovným rýčem okraje záhonů. Právě teď, než se začne trávník rozrůstat je na to ten správný čas a vzhledem k tomu, že se při další údržbě trávníku nevyhneme sekání, rozhodně si tak usnadníme tuto pravidelnou a pro mnohé neatraktivní činnost. Zkrátka a dobře, pokud nechceš sekat trávu, pořiď si trávník betonový.
Jak už jsem zmínil, trávník je citlivý rovněž na přesušení a tak v suchých obdobích nesmíme zapomínat na zavlažování, protože bez vody zkrátka nic neporoste. Čekání na první sekání si krátím opět prohlídkou travnaté plochy, pokud mám v trávníku prohlubně či jiné nerovnosti a mít je tam nechci, opravím si tyto vady na kráse právě teď. Jak na to? Jednoduše. Na propadlém místě trávník vyříznu i s kořenovým balem, dám ho na stranu, podsypu a vrátím ho zpět, uválcuju nebo ušlapu, zaliju a je to. Jedna malá rada, vyřezané travní díly vraťte na místo ještě téhož dne, aby Vám nezaschnuly.
A už mi to pěkně roste. Zkontroluji sekačku, nabrousím nože, protože sekat sekačkou s tupými noži může jedině zahradník sadista a jdu na to. Svůj trávník udržuji ve výšce kolem 5ti cm, sekám podle potřeby jednou až dvakrát týdně a taky podle mé fyzické kondice. Pokud jste náročnější sekejte na výšku 3cm, ale pozor, aby jste to nepřehnali, vytvořili by jste si tak na trávníku nevzhledné lysiny. Nebojte se přes léto nechat i vyšší trávu, v období sucha je to pro trávník lepší, vyšší tráva si dokáže déle udržet vlhkost.
Trávník roste a plevel taky. Co s ním? Jetelíček a sedmikrásky mně osobně v trávníku nevadí, líbí se mi to, pampelišku vyrýpávám nožem a nosím sousedovým králíkům, herbicidy nepoužívám. Nicméně pokud ve Vašem trávníku plevele převažují nebo je tam prostě nechcete, zkuste trávník prořezat, zkontrolujte pH, přihnojte, pravidelně sekejte a pokud nic z toho nepomůže až potom sáhněte po selektivním popřípadě totálním herbicidu. K dostání jsou i s podrobným návodem, takže čtěte pozorně a pracujte opatrně.
Tak mám posekáno a řeknu Vám, že neznám krásnější vůni než vůni čerstvě posekaného trávníku.
Zahradníkova poradna pro zdravý a krásný trávník.
Na prostředí záleží Jsme součástí přírody a cokoliv děláme měli bychom dělat v souladu s jejími zákonitostmi, vazbami a možnostmi. Zeleň hraje důležitou roli, významnou část zeleně tvoří travnaté plochy, které dělíme na produkční zemědělské, což jsou pastviny, louky a travní porosty na orné půdě a na neprodukční čili okrasné nebo technické. Trávníky rozdělujeme také podle kosení a náročnosti pěstování. Před samotným výsevem nebo pokládkou travního koberce bychom měli pečlivě zjistit stanovištní podmínky, důkladně připravit stanoviště a zvolit správné osivo. Trávníky jsou prospěšné nejen z estetických, sportovních a kulturních aktivit, ale rovněž zamezují erozi na svazích, snižují prašnost a hluk, poutají plynné exhalace, zvyšují vzdušnou vlhkost, regulují tepelný režim a podílí se na koloběhu kyslíku.
HLAVNÍ PĚSTITELSKÁ OPATŘENÍ PŘI PĚSTOVÁNÍ TRÁVNÍKŮ:
1) Kosení a sběr pokosené trávy
Pravidelným kosením udržujeme nejen potřebnou výšku a vzhled trávníku, ale i jeho hustotu.
Intervaly kosení přizpůsobujeme vegetačním podmínkám a typu trávníku.
Trávníky kosíme od konce dubna do října, přičemž zhruba v polovině května traviny vzrůstají rychleji, takže musíme kosit častěji. Naopak v létě a v obdobích sucha necháváme vyšší pokos, sníží se tak výpar z půdy a trávník nám nezežloutne. Další období intenzivnějšího růstu můžeme pak očekávat v polovině září.
Mladý trávník sečeme poprvé když dosáhl výšky 8 – 10cm. Kosíme o jednu třetinu listové plochy, necháme povyrůst a opět kosíme o jednu třetinu, postupně se tak dostaneme na výšku 2 – 4cm. Rozhoduje samozřejmě stáří trávníku, tolerance jednotlivých druhů travin na výšku kosení a typ trávníku.
Doporučená četnost kosení podle typu trávníku:
parterový 20-25x
parkový 6-15x
luční 1-3x
Orientační výška podle typu trávníku:
parterový 0,5-2,5cm
parkový 3-5cm
luční 6-10cm
Kosení podle druhu trav:
trsnaté – nesnáší nízké kosení
psineček tenký 3-5cm
lipnice luční, kostřava červená, jílek vytrvalý – 25-50cm
bojínek luční, kostřava luční – 60-100cm
Sběr pokosené trávy.
Pokosenou trávu můžeme zužitkovat při kompostování nebo mulčování. Pokud je posečená tráva jemná a krátká, můžeme ji nechat ležet na trávníku jako výživovou složku.
2) Zavlažování Zavlažováním dodáváme trávníku nejen potřebnou vodu, ale rovněž měníme mikroklima. Po kosení bychom měli zavlažovat rovnoměrně, ale tak, aby nevznikaly kaluže. S ohledem na potřeby trávníku bychom měli zavlažovat jemně, ale tak, aby se provlhčil celý jeho kořenový systém. Pozor na přemokření, v trvale přemokřené půdě se některým druhům trav nedaří.
Optimum je 450-680mm vodních srážek v rovnoměrných dávkách.
3) Hnojení.
Špatně hnojený trávník je slabý, řídký a zaplevelený. Zdravý a krásný trávník potřebuje především dostatek dusíku.
Dusík je v půdě nestabilní, vyplavuje se, takže je ideální hnojit ve třech až čtyřech intervalech, přičemž první startovací dávka by měla být brzy zjara a poslední začátkem září.
Jeho doporučená roční potřeba pro 20x kosený trávník 20-30g/m2, pro 8x kosený 10-20g/m2.
Ledkové formy rychle působí a jsou ideální pro startovací dávku. Čpavkové naopak použijeme v deštivém období a síran amonný pro snížení pH, zlepšení barvy a omezení růstu mechu. S fosforem bychom měli být opatrní, trávník ho potřebuje především ve svém mladém období pro dostatečnou tvorbu kořenů, jeho nadměrné dávky by podpořily růst nežádoucích jetelovin.
V půdě je málo pohyblivý, vydrží minimálně rok, aplikujeme v srpnu až září, přičemž průměrná roční potřeba je 75-100g/m2.
Draslík zvyšuje obranyschopnost trávníku proti chorobám a odolnost proti suchu a vymrzání.
Aplikujeme v srpnu až září zhruba 60g/m2.
Hořčík, se co by stavební prvek chlorofylu, podílí na tvorbě škrobů a bílkovin.
Vápníkem v uhličitanové formě ovlivníme pH půdy, přílišné vápnění však podporuje růst dvouděložných plevelů.
Jednou za tři až pět let, v době vegetačního klidu, můžeme přihnojit kompostem, popřípadě speciálním substrátem pro trávníky. Kompost musíme po rozmetání zavláčet.
Četnost a potřeba hnojení závisí samozřejmě na typu trávníku, půdních a klimatických podmínkách stanoviště, pH půdy i četnosti kosení.
4) Mechanické způsoby péče o trávník
Válením zhutňujeme překypřený nebo mrazem nadzvednutý povrch půdy, je potřebné zejména u čerstvě založených trávníků. Můžeme tak dorovnat terénní nerovnost i přitisknout traviny povytažené sekáním.
Vertikulací neboli prořezáváním trávníku nakypříme vrchní vrstvu půdy, odstraníme mech, podpoříme tvorbu nových výhonů a poškodíme růst plevelů s listovou růžicí.
Hrabání a čištění se nevyhneme na jaře ani na podzim, ale je důležité rovněž po vertikálním řezu.
Aerifikace neboli provzdušňování je důležité pro celkovou regeneraci trávníku. Vypíchané dutiny pak můžeme vyplnit pískem nebo Agrobiouhlem.
Smykováním rozprostřeme a urovnáme materiály pro zlepšení povrchu - křemičitý písek, rašelinu nebo Agrobiouhel.
Pro zarovnání okrajů použijeme rovný rýč, popřípadě zařezávač. Okraje upravujeme především tam, kde není travnatá plocha oddělena obrubníky.
5) Dosevy trávníků
Dosevy trávníků jsou většinou obtížné, protože vzrostlé trávy utlačují vzcházející rostlinky.
Po výsevu je dobré posypat dosévané místo tenkou vrstvou humózní zeminy.
6) Ochrana proti plevelům
Většina problémů s plevely travních porostů vyplývá z nesprávného založení a ošetřování trávníku. Trávník v bezplevelném stavu udržíme pouze tehdy, když populaci vysetých druhů dokážeme udržet ve fázi mladých stádií. Pokud začne trávník řídnou, před plevelem ho neochrání nic. Nejběžnější dvouděložné vytrvalé plevele jsou jetel plazivý, jitrocel větší, jitrocel prostřední, smetánka lékařská, pryskyřník plazivý, řebříček obecný, mochna sp. a sedmikráska, upřednostňují vyšší pH. Doporučené pH pro správný růst trávníku je 5,5-6,5.
V případě, že nemáme jiné východisko,použijeme selektivní nebo totální herbicid.
7) Ochrana proti chorobám
Správně založený a dobře udržovaný trávník by měl být méně náchylný k chorobám.
Nejběžnější choroby:
- plíseň sněžná – nahnědlé,mazlavé skvrny
- palušková hniloba – šedé až modravé skvrny
- padlí travní – bílý, stíratelný prášek na listech
- fusarium – tmavě zelené, postupně blednoucí skvrny, přecházející přes červenohnědou do žlutohnědé barvy
- rzi – žluté nebo oranžové kupky na svrchní straně listů, listy zasychají
dolarové skvrny – ostře ohraničené červenohnědé až žluté skvrny
8) Ochrana proti škůdcům
Proti krtkům, hrabošům, hryzcům a dalším drobným savcům mohou zakročit jejich přirození nepřátelé kočky a dravci. Od tiplic, muchnic a travaříků nám mohou pomoci ptáci. Ke škůdcům řadíme rovněž žížaly, mravence, psy a paradoxně kočky a ptáky.
Dřevěné uhlí pro zlepšení kvality půdy